"ମୋଲାର ଗର୍ଭ" ପୃଷ୍ଠାର ସଂସ୍କରଣ‌ଗୁଡ଼ିକ ମଧ୍ୟରେ ତଫାତ

Content deleted Content added
Created by translating the page "Molar pregnancy"
Created by translating the page "Molar pregnancy"
୨ କ ଧାଡ଼ି:
{{Infobox medical condition (new)|name=Molar pregnancy|risks=|Deaths=|frequency=|medication=|treatment=|prevention=|differential=|diagnosis=|causes=|Synonyms=Vesicular mole, Hydatid mole, Hydatidiform mole|duration=|onset=|symptoms=|field=[[Obstetrics]]|pronounce=|caption=Histopathologic image of hydatidiform mole (complete type). H & E stain.|image=Hydatidiform mole (1) complete type.jpg|alt=}}'''ମୋଲାର ଗର୍ଭ''' ଏକ ଅସାଧାରଣ [[ଗର୍ଭାବସ୍ଥା|ଗର୍ଭ]] ଯେଉଁଥିରେ ଏକ ଅଣ-ବିକାଶକ୍ଷମ ନିଷିକ୍ତ ଅଣ୍ଡା ଗର୍ଭାଶୟରେ ରୋପଣ ହୋଇଥାଏ ଯାହା ପୂର୍ଣ୍ଣାଙ୍ଗ ପ୍ରାପ୍ତ ହୋଇ ପାରେନାହିଁ । ଏକ ମୋଲାର ଗର୍ଭଧାରଣ ହେଉଛି ଏକ ଗର୍ଭଧାରଣକାରୀ ଟ୍ରଫୋବ୍ଲାଷ୍ଟିକ୍ ରୋଗ ଯାହା ଗର୍ଭାଶୟରେ ଏକ ପିଣ୍ଡରେ ପରିଣତ ହୁଏ ଯାହାର କୋରିଓନିକ୍ ଭିଲି ଫୁଲି ଯାଇଥାଏ । ଏହି ଭିଲାଇ ଗୁଡ଼ିକ ଅଙ୍ଗୁର ଗୁଚ୍ଛ ସଦୃଶ ଗୁଚ୍ଛରେ ପରିଣତ ହୋଇଥାଏ । ଯେତେବେଳେ ଏକ ଫର୍ଟିଲାଇଜଡ୍ ଅଣ୍ଡାରେ ମୂଳ ମାତୃ ନ୍ୟୁକ୍ଲିୟସ୍ ନଥାଏ, ସେତେବେଳେ ଏକ ମୋଲାର ଗର୍ଭଧାରଣ ହୋଇପାରେ | ଗର୍ଭଧାରଣର ଉତ୍ପାଦଗୁଡ଼ିକ ଭ୍ରୁଣ ଟିସୁ ଧାରଣ କରିପାରେ କିମ୍ବା ନପାରେ । ଏହା ଏକ ହାଇଡାଟିଡିଫର୍ମ ମୋଲ୍ (କିମ୍ବା ହାଇଡାଟାଇଡ୍ ମୋଲ୍, ମୋଲା ହାଇଡାଟିଡୋସା) ର ଉପସ୍ଥିତି ଦ୍ୱାରା ବର୍ଣ୍ଣିତ ହୋଇଥାଏ । <ref name="Rob1110">{{Cite book|title=Robbins and Cotran pathologic basis of disease|vauthors=Cotran RS, Kumar V, Fausto N, Nelso F, Robbins SL, Abbas AK|publisher=Elsevier Saunders|year=2005|isbn=0-7216-0187-1|edition=7th|location=St. Louis, Mo|page=1110}}</ref> ମୋଲାର ଗର୍ଭଧାରଣକୁ ଆଂଶିକ ମୋଲ୍ ବା ସଂପୂର୍ଣ୍ଣ ମୋଲ୍ ଭାବରେ ବର୍ଗୀକୃତ କରାଯାଏ, ''ମୋଲ୍'' ଶବ୍ଦଟି କେବଳ ବର୍ଦ୍ଧିଷ୍ଣୁ ତନ୍ତୁ କିମ୍ବା ଏକ ''ବୃଦ୍ଧିକୁ'' ସୂଚାଇବା ପାଇଁ ବ୍ୟବହୃତ ହୁଏ |
 
ଗୋଟିଏ ଶୁକ୍ରାଣୁ (୯୦% ସମୟରେ) କିମ୍ବା ଦୁଇଟି (୧୦% ସମୟରେ) ଶୁକ୍ରାଣୁ ଏକ ଡିଏନେ ହରାଇଥିବା ଅଣ୍ଡା ସହିତ ନିଷିକ୍ତ ହୁଏ । ପ୍ରଥମ କ୍ଷେତ୍ରରେ, ଶୁକ୍ରାଣୁ ପୁନର୍ବାର ନକଲ କରି ଏକ “ସଂପୂର୍ଣ୍ଣ” ୪୬ କ୍ରୋମୋଜୋମ୍ ସେଟ୍ ଗଠନ କରେ । <ref name="Pathologic Basis of Disease">{{Cite book|title=Pathologic Basis of Disease|publisher=Saunders Elsevier|year=2010|isbn=978-1-4377-0792-2|editor-last=Kumar, Vinay|edition=8th|pages=1057–1058}}</ref> ପ୍ରଜନନ ଶୁକ୍ରାଣୁର ପରବର୍ତ୍ତୀ ମାଇଟୋସିସ୍ କାରଣରୁ ଜେନୋଟାଇପ୍ ସାଧାରଣତ ୪୬ ୪୬, XX ( ଡିପ୍ଲଏଡ୍ ) ଅଟେ କିନ୍ତୁ ଏହା ୪୬, XY (ଡିପ୍ଲଏଡ୍) ହୋଇପାରେ | ୪୬, YY (ଡିପ୍ଲଏଡ୍) ପାଳନ କରାଯାଏ ନାହିଁ | ଏହାର ବିପରୀତରେ, ଏକ ସାଧାରଣ ଅଣ୍ଡା ଏକ କିମ୍ବା ଦୁଇଟି ଶୁକ୍ରାଣୁ ଦ୍ୱାରା ଫର୍ଟିଲାଇଜ୍ ହୁଏ ଯାହା ପରେ ନିଜକୁ ନକଲ କରି ୬୯, XXY ( ଟ୍ରିପ୍ଲଏଡ୍ ) କିମ୍ବା ୯୨, XXXY ( ଟେଟ୍ରାପ୍ଲଏଡ୍ଟ୍ରାଇପ୍ଲଏଡ୍ ) ର ଜେନୋଟାଇପ୍ ଉତ୍ପନ୍ନ କରେ ।
 
ସଂପୂର୍ଣ୍ଣ ହାଇଡାଟିଡିଫର୍ମ ମୋଲ୍ସରେ ପାଶ୍ଚାତ୍ୟ ଦେଶଗୁଡିକରେ ୨-୪% ଏବଂ ପୂର୍ବ ଦେଶମାନଙ୍କରେ ୧୦-୧୫% କୋରିଓକାର୍ସିନୋମା ସଙ୍କଟ ଥାଏ ଏବଂ ଏକ ଆକ୍ରମଣକାରୀ ମୋଲ ହେବାର ୧୫% ବିପଦ ରହିଛି । ଅସମ୍ପୂର୍ଣ୍ଣ ମୋଲସ୍ ଆକ୍ରମଣକାରୀ ହୋଇପାରେ (<୫% ବିପଦ) କିନ୍ତୁ କୋରିଓକାର୍ସିନୋମା ସହିତ ଜଡିତ ନୁହେଁ । <ref name="Pathologic Basis of Disease">{{Cite book|title=Pathologic Basis of Disease|publisher=Saunders Elsevier|year=2010|isbn=978-1-4377-0792-2|editor-last=Kumar, Vinay|edition=8th|pages=1057–1058}}<cite class="citation book cs1" data-ve-ignore="true" id="CITEREFKumar,_Vinay2010">Kumar, Vinay, ed. (2010). ''Pathologic Basis of Disease'' (8th&nbsp;ed.). Saunders Elsevier. pp.&nbsp;1057–1058. [[ଇଣ୍ଟରନ୍ୟାସନାଲ ଷ୍ଟାଣ୍ଡାର୍ଡ଼ ବୁକ ନମ୍ବର|ISBN]]&nbsp;<bdi>978-1-4377-0792-2</bdi>.</cite></ref> କୋରିଓକାର୍ସିନୋମା ରୋଗର ୫୦% ଭାଗରେ ସମ୍ପୂର୍ଣ୍ଣ ହାଇଡାଟିଡିଫର୍ମ ମୋଲ୍ ଥାଏ |
 
ମୋଲାର ଗର୍ଭଧାରଣ ଗର୍ଭାବସ୍ଥାର ଏକ ଅପେକ୍ଷାକୃତ ବିରଳ ଜଟିଳତା ଅଟେ, ଯାହା ଆମେରିକାରେ 1,000 ଗର୍ଭଧାରଣରେ ଗୋଟିଏ ଥାଏ, ଏସିଆରେ ଅଧିକ ହାରରେ ରହିଥାଏ (ଉଦାହରଣ ସ୍ୱରୂପ [[ଇଣ୍ଡୋନେସିଆ|ଇଣ୍ଡୋନେସିଆରେ]] 100 ଗର୍ଭଧାରଣରେ ଗୋଟିଏ ହୋଇପାରେ)। <ref name=":0">{{Cite journal|vauthors=Di Cintio E, Parazzini F, Rosa C, Chatenoud L, Benzi G|date=November 1997|title=The epidemiology of gestational trophoblastic disease|journal=General & Diagnostic Pathology|volume=143|issue=2–3|pages=103–8|pmid=9443567}}</ref>
 
== ଚିହ୍ନ ଏବଂ ଲକ୍ଷଣ | ==
[[ଫାଇଲ:Vesicular_mole.jpg|thumb|<nowiki> ଭେସିକୁଲାର୍ ମୋଲ୍ |</nowiki>]]
ଗର୍ଭଧାରଣର ଚତୁର୍ଥରୁ ପଞ୍ଚମ ମାସରେ ଯନ୍ତ୍ରଣାହୀନ ଯୋନୀ ରକ୍ତସ୍ରାବ ସହିତ ମୋଲାର ଗର୍ଭଧାରଣ ହୁଏ | <ref name="Rob1110">{{Cite book|title=Robbins and Cotran pathologic basis of disease|vauthors=Cotran RS, Kumar V, Fausto N, Nelso F, Robbins SL, Abbas AK|publisher=Elsevier Saunders|year=2005|isbn=0-7216-0187-1|edition=7th|location=St. Louis, Mo|page=1110}}<cite class="citation book cs1" data-ve-ignore="true" id="CITEREFCotranKumarFaustoNelso2005">Cotran RS, Kumar V, Fausto N, Nelso F, Robbins SL, Abbas AK (2005). ''Robbins and Cotran pathologic basis of disease'' (7th&nbsp;ed.). St. Louis, Mo: Elsevier Saunders. p.&nbsp;1110. [[ଇଣ୍ଟରନ୍ୟାସନାଲ ଷ୍ଟାଣ୍ଡାର୍ଡ଼ ବୁକ ନମ୍ବର|ISBN]]&nbsp;<bdi>0-7216-0187-1</bdi>.</cite></ref> ଗର୍ଭାଶୟ ଆଶାଠାରୁ ବଡ ହୋଇପାରେ, କିମ୍ବା [[ଡିମ୍ବାଶୟ|ଡିମ୍ବାଣୁ]] ବୃଦ୍ଧି ହୋଇପାରେ । ଆଶା କରାଯାଉଥିବା ଠାରୁ ଅଧିକ ବାନ୍ତି ମଧ୍ୟ ହୋଇପାରେ ( [[ଗର୍ଭିଣୀ ଅତିବମନ|ହାଇପରଏମେସିସ୍]] ) । ବେଳେବେଳେ ମୂତ୍ରରେ ପ୍ରୋଟିନ୍ ସହିତ ରକ୍ତଚାପ ବୃଦ୍ଧି ପାଇଥାଏ । ରକ୍ତ ପରୀକ୍ଷଣରେ ମାନବ କୋରିଅନିକ୍ ଗୋନାଡୋଟ୍ରୋପିନ୍ (hCG) ର ଉଚ୍ଚ ସ୍ତର ଦେଖାଯିବ | <ref name="Ganong639">{{Cite book|title=Pathophysiology of Disease: An Introduction to Clinical Medicine (Lange)|vauthors=Ganong WF, McPhee SJ, Lingappa VR|publisher=McGraw-Hill Medical|year=2005|isbn=0-07-144159-X|page=639}}</ref>
 
== କାରଣ ==
ଏହି ଅବସ୍ଥାର କାରଣ ସଂପୂର୍ଣ୍ଣ ରୂପେ ବୁଝାପଡ଼ୁ ନାହିଁ ।ସମ୍ଭାବ୍ୟ ସଙ୍କଟଗୁଡ଼ିକରେ ଅଣ୍ଡାର ତ୍ରୁଟି, ଗର୍ଭାଶୟ ମଧ୍ୟରେ ଅସ୍ୱାଭାବିକତା କିମ୍ବା ପୁଷ୍ଟିକର ଅଭାବ ଅନ୍ତର୍ଭୁକ୍ତ ହୋଇପାରେ । ୨୦ ବର୍ଷରୁ କମ୍ କିମ୍ବା 40 ବର୍ଷରୁ ଅଧିକ ମହିଳାମାନଙ୍କର ଅଧିକ ବିପଦ ଥାଏ । [[ପୁଷ୍ଟିସାର|ଅନ୍ୟାନ୍ୟ ବିପଦ ଜନ‌କ କାରଣଗୁଡ଼ିକରେ ପ୍ରୋଟିନ୍]], [[ଫୋଲିକ ଏସିଡ|ଫୋଲିକ୍ ଏସିଡ୍]] ଏବଂ କାରୋଟିନ୍ କମ୍ ଥିବା ଖାଦ୍ୟ ଅନ୍ତର୍ଭୁକ୍ତ । <ref>{{MedlinePlusEncyclopedia|000909|Hydatidiform mole}}</ref> କେବଳ ଡିଏନଏର ଡିପ୍ଲୋଏଡ୍ ସେଟ୍ ଥିବା ଶୁକ୍ରାଣୁର ଅର୍ଥ ହେଉଛି ଯେ ସମସ୍ତ କ୍ରୋମୋଜୋମରେ ଜିନ୍ ର ଶୁକ୍ରାଣୁ-ନମୁନା ମିଥାଇଲେସନ୍ ଦମନ ଅଛି । ଏହା ସିନ୍ସିଟିଓଟ୍ରୋଫୋବ୍ଲାଷ୍ଟର ଅତ୍ୟଧିକ ବୃଦ୍ଧି ଘଟାଇଥାଏ ଏବଂ ଦ୍ୱିତ ଅଣ୍ଡା ବିଶିଷ୍ଟ ମିଥାଇଲେସନ୍ ଭ୍ରୁଣରେ ଉତ୍ସଗୁଡ଼ିକର ଏକ ଭକ୍ତିଭାବ ସୃଷ୍ଟି କରିଥାଏ, ଯାହାକି ଏକ ଅଣବିକଶିତ ସିନ୍ସିଟିଓଟ୍ରୋଫୋବ୍ଲାଷ୍ଟ ଉତ୍ସ ସହିତ ଜଡ଼ିତ ଥାଏ । ଏହାକୁ ବିବର୍ତ୍ତନ ପ୍ରତିଯୋଗିତାର ଫଳାଫଳ ଭାବରେ ବିବେଚନା କରାଯାଏ, ପୁରୁଷ ଜିନ୍ ଗର୍ଭସ୍ଥ ଶିଶୁର ଉଚ୍ଚ ବିନିଯୋଗ ପାଇଁ ମହିଳା ଜିନ୍ ବନାମ ମହିଳା ଜିନ୍ ଉତ୍ସ ଉତ୍ସ ପିଲାଙ୍କ ସଂଖ୍ୟାକୁ ବଢ଼ାଇବା ନିମନ୍ତେ ପ୍ରତିବନ୍ଧକ ପାଇଁ ସୃଷ୍ଟି କରି ଥାଏ | <ref>{{Cite journal|vauthors=Paoloni-Giacobino A|date=May 2007|title=Epigenetics in reproductive medicine|journal=Pediatric Research|volume=61|issue=5 Pt 2|pages=51R–57R|doi=10.1203/pdr.0b013e318039d978|pmid=17413849|doi-access=free}}</ref>